Moravské zemské muzeum otevírá své skryté poklady

Nejstarší muzeum na Moravě, založeno roku 1817

Moravské zemské muzeum patří mezi nejvýznamnější kulturní instituce nejen na Moravě, ale v celé České republice. Jeho historie sahá až do roku 1817, kdy bylo oficiálně založeno, čímž se stalo nejstarším muzeem na Moravě a jedním z nejstarších muzeí ve střední Evropě vůbec. Za více než dvě stě let své existence si tato instituce vybudovala mimořádné postavení v oblasti vědy, kultury a vzdělávání, přičemž její sbírky dnes čítají miliony exponátů z nejrůznějších oborů lidského poznání.

Počátky muzea jsou úzce spjaty s osvíceneckými ideály přelomu 18. a 19. století, kdy vzdělaná šlechta a intelektuálové začali systematicky shromažďovat přírodovědné, historické a umělecké předměty. Myšlenka vytvořit na Moravě instituci, která by uchovávala a zpřístupňovala vědění širší veřejnosti, se zrodila v prostředí brněnských vzdělanců, kteří si uvědomovali, jak důležité je dokumentovat přírodu, dějiny a kulturu moravského regionu pro budoucí generace. Muzeum bylo od samého počátku zamýšleno jako vědecká instituce s jasným posláním — shromažďovat, zkoumat a prezentovat poznatky o světě kolem nás.

Dnes Moravské zemské muzeum sídlí v Brně a jeho expozice jsou rozmístěny v několika historických budovách, přičemž nejznámější z nich je Dietrichsteinský palác na Zelném trhu, který svou architekturou a historií dokonale dokresluje atmosféru instituce s tak bohatou minulostí. Právě v těchto prostorách se návštěvníci mohou setkat s exponáty, které vypráví příběhy o vzniku vesmíru, o prehistorickém životě na území Moravy, o středověkých dějinách i o moderní době. Muzeum v Moravském zemském je místem, kde se věda setkává s kulturou a kde každý exponát nese v sobě kousek zapomenutého světa.

Mezi nejcennější poklady muzea bezesporu patří Věstonická Venuše, statuetka stará přibližně 29 000 let, která je považována za jeden z nejvýznamnějších archeologických nálezů na světě. Tento drobný předmět z vypálené hlíny je symbolem nejen Moravského zemského muzea, ale celé moravské kulturní identity. Její příběh fascinuje odborníky i laiky po celém světě a každoročně přitahuje do muzea tisíce návštěvníků ze zahraničí, kteří se chtějí na vlastní oči podívat na tuto výjimečnou památku dávné lidské civilizace.

Sbírky muzea jsou rozděleny do mnoha specializovaných oddělení, která pokrývají obory jako paleontologie, geologie, botanika, zoologie, antropologie, archeologie, numizmatika nebo etnografie. Každé z těchto oddělení představuje samostatný svět plný fascinujících exponátů a vědeckých poznatků, přičemž jejich správci jsou uznávanými odborníky ve svých oborech. Muzeum aktivně spolupracuje s univerzitami, výzkumnými institucemi a muzei po celém světě, čímž přispívá k rozvoji vědeckého poznání na mezinárodní úrovni.

Vzdělávací funkce muzea je stejně důležitá jako jeho vědecká a sbírkotvorná činnost. Každoročně muzeum navštíví desítky tisíc školáků, kteří zde mají možnost zažít historii a vědu způsobem, který jim žádná učebnice nemůže nabídnout. Interaktivní programy, komentované prohlídky a speciální výstavy pro děti jsou součástí bohaté nabídky, kterou muzeum připravuje pro své návštěvníky. Pedagogové oceňují, že muzeum dokáže složité vědecké poznatky zprostředkovat srozumitelnou a poutavou formou, která v dětech probouzí zájem o poznávání světa.

Za více než dvě staletí své existence prošlo Moravské zemské muzeum mnoha proměnami, překonalo války, politické převraty i hospodářské krize, a přesto si vždy dokázalo uchovat svůj základní charakter — být místem, kde se uchovává paměť Moravy a kde se setkává minulost s přítomností. Tato kontinuita je jednou z nejvzácnějších vlastností instituce, která byla založena roku 1817 a která dnes vstupuje do třetího století své existence s jasnou vizí a odhodláním sloužit veřejnosti stejně poctivě jako její zakladatelé před dvěma sty lety.

Sídlí v historickém centru Brna

Moravské zemské muzeum patří mezi nejstarší a největší muzejní instituce ve střední Evropě a jeho sídlo v historickém centru Brna je samo o sobě důvodem k návštěvě. Budova, ve které muzeum sídlí, je neoddělitelnou součástí městského obrazu a denně přitahuje pozornost turistů i místních obyvatel, kteří procházejí kolem a nezřídka se zastaví, aby si prohlédli její impozantní průčelí. Hlavní budova Moravského zemského muzea se nachází na Zelném trhu, což je jedno z nejživějších a historicky nejvýznamnějších náměstí celého Brna. Toto umístění není náhodné – muzeum zde působí po velmi dlouhou dobu a stalo se přirozenou součástí kulturního a společenského života města.

Zelný trh je místem, kde se po staletí odehrával čilý obchodní ruch, kde se setkávali lidé z různých koutů Moravy i ze zahraničí, a kde se formoval charakter Brna jako metropole Moravy. Právě v tomto kontextu získává přítomnost Moravského zemského muzea zvláštní symbolický rozměr. Instituce, která uchovává paměť celé moravské země, sídlí uprostřed místa, jež samo o sobě představuje živou historii. Není proto divu, že mnozí návštěvníci vnímají samotný příchod k muzeu jako součást kulturního zážitku.

Palác Dietrichstein, v němž muzeum sídlí, je architektonickým skvostem barokní éry. Jeho mohutné zdivo, reprezentativní vstupní prostory a vnitřní nádvoří vytvářejí atmosféru, která návštěvníka okamžitě přenáší do jiné doby. Palác byl postaven v 17. století a od té doby prošel řadou úprav, přičemž si zachoval svůj výjimečný architektonický charakter. Procházet jeho chodbami a sály znamená zažívat historii doslova na každém kroku, ještě dříve, než člověk vůbec dorazí k prvnímu muzejnímu exponátu.

Muzeum v Moravském zemském muzeu ovšem netvoří jen jedna budova. Instituce spravuje několik objektů rozmístěných v různých částech Brna i mimo něj, přičemž všechny dohromady tvoří komplexní celek, který pokrývá obrovské spektrum témat od přírodních věd přes archeologii až po etnografii a dějiny umění. Přesto zůstává palác Dietrichstein na Zelném trhu symbolickým srdcem celé instituce, místem, kam lidé přicházejí s očekáváním a odkud odcházejí obohaceni.

Historické centrum Brna nabízí návštěvníkům muzea i bohatý doprovodný program v podobě okolní architektury, restaurací, kaváren a dalších kulturních institucí. Procházka od Zelného trhu směrem ke katedrále svatého Petra a Pavla nebo k Špilberku je přirozeným pokračováním muzejního výletu a dává celé návštěvě Brna ucelený a hluboký rozměr. Město a muzeum jsou zde propojeny způsobem, který v jiných místech nenajdete – vzájemně se doplňují a obohacují, přičemž každý z těchto prvků dodává tomu druhému na hodnotě a významu.

Není přehnané říci, že Moravské zemské muzeum je jednou z nejdůležitějších institucí, které definují kulturní identitu Brna a celé Moravy. Jeho umístění v historickém centru města není jen praktickou záležitostí, ale hlubokým symbolem propojení minulosti s přítomností, tradice s moderním přístupem k poznání a vzdělávání. Každý, kdo přijede do Brna a chce pochopit, co toto město a tato země znamenají, by měl začít právě zde, na Zelném trhu, před mohutným průčelím paláce Dietrichstein.

Patří mezi největší muzea v České republice

Moravské zemské muzeum patří bezesporu k nejvýznamnějším kulturním institucím nejen na Moravě, ale v celé České republice. Jeho postavení mezi největšími muzei v zemi není náhodné – jde o výsledek více než dvou staletí systematického budování sbírek, vědecké práce a neúnavného úsilí generací odborníků, kteří zasvětili svůj profesní život ochraně a prezentaci kulturního a přírodního dědictví moravského regionu. Moravské zemské muzeum bylo založeno v roce 1817, čímž se řadí mezi nejstarší muzejní instituce na území dnešní České republiky, a tato dlouhá tradice se přirozeně odráží v bohatství a rozmanitosti jeho sbírkového fondu.

Moravské zemské muzeum – přehled a srovnání s vybranými muzei v ČR

Parametr	Moravské zemské muzeum (Brno)	Národní muzeum (Praha)	Slezské zemské muzeum (Opava)
Rok založení	1817	1818	1814
Počet sbírkových předmětů	přes 6 000 000	přes 20 000 000	přes 2 000 000
Počet budov / poboček	15 budov a pracovišť	přes 10 budov	6 objektů
Hlavní sídlo	Zelný trh 6, Brno	Václavské náměstí 68, Praha	Tyršova 1, Opava
Typ instituce	státní příspěvková organizace	státní příspěvková organizace	státní příspěvková organizace
Zřizovatel	Ministerstvo kultury ČR	Ministerstvo kultury ČR	Ministerstvo kultury ČR
Nejstarší exponát / oblast	paleolitické nálezy (Věstonice, ~29 000 let)	pravěké nálezy z území Čech	nálezy z doby bronzové a železné
Přibližný roční počet návštěvníků	přes 300 000	přes 800 000	přes 150 000
Klíčová stálá expozice	Věstonická Venuše, příroda Moravy	České dějiny, příroda ČR	Příroda a dějiny Slezska
Vědecká knihovna	ano – specializovaná odborná knihovna	ano – Knihovna Národního muzea	ano – odborná knihovna

Rozsah sbírek, které muzeum spravuje, je skutečně impozantní. Hovoříme o více než šesti milionech sbírkových předmětů, které pokrývají nesmírně široké spektrum oborů – od archeologie přes geologii, zoologii, botaniku, mineralogii až po etnografii, historii a muzikologii. Taková šíře záběru je v českém muzejním prostředí zcela výjimečná a právě ona řadí Moravské zemské muzeum na přední místa v žebříčku největších a nejvýznamnějších muzejních institucí v zemi. Málokteré jiné muzeum v České republice může nabídnout tak komplexní pohled na přírodu, historii a kulturu svého regionu.

Fyzicky je muzeum rozloženo do několika budov a pavilonů rozmístěných převážně v centru Brna. Hlavní budova na Zelném trhu, Dietrichsteinský palác, je sama o sobě architektonickým skvostem, který návštěvníkům nabízí nejen bohaté expozice, ale i nezapomenutelný estetický zážitek. Vedle ní funguje celá řada dalších pracovišť, včetně Pavilonu Anthropos, který je věnován pravěkému člověku a patří k nejnavštěvovanějším expozicím muzea. Právě Pavilon Anthropos přitahuje každoročně tisíce návštěvníků, kteří se chtějí dozvědět více o životě našich předků v době ledové, o mamutí fauně a o fascinujícím světě pravěku.

Mezi absolutní skvosty muzejních sbírek patří soška Věstonické venuše, jedna z nejstarších keramických figurín na světě, která je symbolem nejen Moravského zemského muzea, ale i světového kulturního dědictví jako takového. Tento drobný předmět, starý přibližně 29 000 let, je důkazem toho, že Morava hrála v pravěkých dějinách lidstva naprosto klíčovou roli. Věstonická venuše je vystavena za přísných bezpečnostních podmínek a její přítomnost v muzejních sbírkách je sama o sobě důvodem, proč Moravské zemské muzeum přesahuje regionální význam a stává se institucí celosvětového formátu.

Muzeum v Moravském zemském muzeu není jen místem, kde jsou uchovávány staré předměty za sklem. Je to živá instituce, která se neustále vyvíjí, reaguje na potřeby současné společnosti a hledá nové způsoby, jak přiblížit historii a vědu co nejširšímu publiku. Výstavní program je pestrý a dynamický, střídají se stálé expozice s krátkodobými výstavami, přednáškami, workshopy a vzdělávacími programy pro školy. Muzeum tak plní roli nejen strážce minulosti, ale i aktivního účastníka kulturního a vzdělávacího života celé společnosti.

Vědecká činnost muzea je dalším pilířem, který potvrzuje jeho výjimečné postavení. Odborní pracovníci muzea se věnují výzkumné práci v celé řadě disciplín, publikují vědecké studie, účastní se mezinárodních konferencí a spolupracují s předními světovými institucemi. Tato vědecká aktivita zajišťuje, že Moravské zemské muzeum není jen depozitářem sbírkových předmětů, ale skutečným centrem poznání, kde vznikají nové poznatky obohacující naše chápání přírody, pravěku i novodobých dějin.

Návštěvnost muzea každoročně dosahuje impozantních čísel, která potvrzují zájem veřejnosti o kulturní dědictví a historii. Lidé sem přicházejí z celé České republiky i ze zahraničí, přitahováni jedinečností sbírek a kvalitou prezentace. Moravské zemské muzeum tak plní svůj základní poslání – být mostem mezi minulostí a přítomností, mezi vědou a veřejností, mezi regionem a světem. A právě toto poslání, naplňované s odhodláním a profesionalitou po více než dvě staletí, dělá z Moravského zemského muzea instituci, která si své místo mezi největšími muzei v České republice plně zaslouží.

Sbírky čítají přes šest milionů předmětů

Moravské zemské muzeum patří mezi nejvýznamnější kulturní instituce nejen na Moravě, ale v celém středoevropském prostoru. Jeho sbírky představují skutečně impozantní celek, který čítá více než šest milionů předmětů, a toto číslo samo o sobě vypovídá o nesmírném rozsahu a hloubce vědecké i sběratelské práce, jež se zde odehrávala po celá staletí. Muzeum bylo založeno již v roce 1817, takže za sebou má více než dvě stě let nepřetržité činnosti, během níž se jeho fondy rozrůstaly o předměty z nejrůznějších oborů lidského poznání.

Sbírky jsou rozděleny do mnoha specializovaných oddělení, přičemž každé z nich představuje svébytný svět plný unikátních artefaktů, přírodnin a dokumentů. Oddělení prehistorie uchovává nálezy sahající tisíce let do minulosti, přičemž zvláštní pozornost přitahují exponáty z období paleolitu, kdy na území dnešní Moravy žili lovci mamutů. Právě zde jsou uloženy některé z nejcennějších předmětů světového kulturního dědictví, jako je například Věstonická venuše, která je považována za nejstarší keramickou figurku na světě a jejíž stáří se odhaduje na přibližně 29 000 let. Tento drobný předmět, který se vejde do dlaně, v sobě nese nevyčíslitelnou historickou hodnotu a přitahuje návštěvníky z celého světa.

Přírodovědné sbírky jsou rovněž mimořádně rozsáhlé. Zahrnují herbářové položky, preparáty živočichů, geologické vzorky, minerály a paleontologické nálezy, přičemž jejich celkový počet se pohybuje v řádu milionů kusů. Botanická sbírka patří k největším svého druhu v České republice a obsahuje exempláře rostlin sbírané po celém světě. Zoologické fondy zase dokumentují druhovou rozmanitost živočišné říše a zahrnují jak domácí faunu, tak exotické druhy ze vzdálených koutů planety.

Muzeum v Moravském zemském muzeu se věnuje také etnografii, tedy studiu lidové kultury a tradičního způsobu života na Moravě i v přilehlých regionech. Etnografické sbírky obsahují tisíce předmětů každodenní potřeby, oděvů, nástrojů, nábytku a uměleckořemeslných výrobků, které dohromady tvoří živý obraz toho, jak lidé na Moravě žili, pracovali a slavili po generace. Tyto předměty nejsou pouhými muzejními exponáty – jsou to svědkové dávno zaniklých způsobů života, které by bez péče muzejních pracovníků upadly v zapomnění.

Hudební sbírky Moravského zemského muzea jsou rovněž světově proslulé. Oddělení dějin hudby uchovává rozsáhlý archiv notových rukopisů, hudebních nástrojů a dokumentů vztahujících se k moravské hudební tradici. Součástí těchto fondů jsou i materiály spojené s osobnostmi světového formátu, jako byl Leoš Janáček, jehož odkaz je zde pečlivě střežen a zpřístupňován veřejnosti i odborníkům.

Péče o tak obrovské množství předmětů je nesmírně náročná, a to jak po stránce odborné, tak finanční. Konzervátorská a restaurátorská pracoviště muzea pracují nepřetržitě na tom, aby sbírkové předměty byly uchovány v co nejlepším stavu pro budoucí generace. Moderní technologie přitom hrají stále důležitější roli – digitalizace sbírek umožňuje jejich zpřístupnění širší veřejnosti prostřednictvím internetu a zároveň vytváří záložní dokumentaci pro případ poškození nebo ztráty originálů.

Šest milionů předmětů není jen číslo. Je to šest milionů příběhů, šest milionů okamžiků zachycených v hmotné podobě, šest milionů důvodů, proč Moravské zemské muzeum zůstává nenahraditelnou institucí, jejíž hodnota přesahuje hranice regionu, státu i kontinentu.

Uchovává slavnou sošku Věstonické Venuše

Moravské zemské muzeum v Brně patří mezi nejstarší a nejvýznamnější muzejní instituce ve střední Evropě, a právě zde se nachází jeden z největších klenotů světové archeologie – slavná Věstonická Venuše. Tato drobná sošička, jejíž stáří se odhaduje na přibližně 29 000 až 25 000 let, představuje jeden z nejstarších známých uměleckých artefaktů vůbec a bezpochyby nejcennější exponát celé sbírky. Málokterý předmět na světě dokáže v tak malém měřítku vyprávět tak obrovský příběh o počátcích lidské civilizace.

Věstonická Venuše byla objevena v roce 1925 při archeologickém výzkumu na nalezišti Dolní Věstonice na jižní Moravě, které leží nedaleko Mikulova. Jejím objevitelem byl Karel Absolon, přední český paleontolog a archeolog, jehož jméno je s tímto nálezem neodmyslitelně spjato. Sošku nalezl v popelu ohnistě, obklopenou dalšími předměty, které svědčily o rituálním charakteru místa. Od samého počátku bylo zřejmé, že jde o výjimečný objev, který přepíše dějiny lidského umění a duchovního života pravěkého člověka.

Sošička je vyrobena z pálené hlíny smíchané s kostěným popelem, přičemž tato technologie výpalu keramiky předchází o tisíce let veškeré dosud známé keramické tradice. Právě tato skutečnost z ní činí nejen umělecký, ale také technologický unikát. Výška sošky dosahuje pouhých 11,1 centimetru, přesto v sobě skrývá nesmírnou symbolickou sílu. Ženská postava s výraznými tělesnými proporcemi, zdůrazněnými boky a ňadry, byla pravděpodobně předmětem kultu plodnosti nebo symbolem ženského principu v pravěké společnosti. Přesný účel sošky dodnes zůstává předmětem vědeckých diskusí, což jen podtrhuje její záhadnou přitažlivost.

Moravské zemské muzeum uchovává Věstonickou Venuši za přísně kontrolovaných podmínek, neboť jde o mimořádně křehký exponát. Přístup k originálu je proto velmi omezený a veřejnosti je sošička vystavena jen za zvláštních okolností. Muzeum v Moravském zemském disponuje špičkovým zázemím pro konzervaci a ochranu takto cenných artefaktů, a právě proto je Věstonická Venuše v těch nejlepších rukou. Badatelé z celého světa přijíždějí do Brna, aby mohli studovat tento jedinečný předmět z bezprostřední blízkosti, a každá taková návštěva podléhá přísným protokolům.

Věstonická Venuše se stala symbolem moravské prehistorie a zároveň ikonou světového kulturního dědictví. Její zobrazení se objevuje na nejrůznějších publikacích, vědeckých článcích i populárně-naučných materiálech vydávaných samotným muzeem. Repliky sošky jsou dostupné v muzejním obchodě a každoročně si je odnáší tisíce návštěvníků z celého světa jako připomínku setkání s pravěkým uměním.

Celá expozice Moravského zemského muzea věnovaná pravěku Moravy je koncipována tak, aby návštěvníkovi přiblížila kontext, ve kterém Věstonická Venuše vznikla. Paleolitická loviště na jižní Moravě patřila k nejvýznamnějším sídlištím lovců mamutů v celé Evropě a nálezy z Dolních Věstonic, Předmostí i Pavlova tvoří dohromady fascinující mozaiku pravěkého světa. Muzeum tak neprezentuje sošku jako izolovaný předmět, ale zasazuje ji do širšího kulturního a historického rámce, který návštěvníkovi umožňuje skutečně pochopit její hluboký význam.

Věstonická Venuše zůstává trvale v Brně a Moravské zemské muzeum odmítá žádosti o dlouhodobé zápůjčky do zahraničí právě z důvodu ochrany tohoto nenahraditelného pokladu. Toto rozhodnutí je terčem kritiky ze strany některých světových institucí, avšak vedení muzea trvá na tom, že odpovědnost za zachování sošky pro budoucí generace je nadřazena jakýmkoliv prezentačním ambicím. A tak Věstonická Venuše tiše a důstojně spočívá v srdci Moravy, jako němý svědek úsvitu lidské civilizace.

Věstonická Venuše je stará přes 25 000 let

Věstonická Venuše patří bezesporu k nejcennějším archeologickým nálezům, které kdy byly objeveny na území střední Evropy. Tato drobná soška, jejíž stáří přesahuje 25 000 let, představuje jeden z nejstarších dokladů lidské umělecké tvorby na světě a její příběh je neoddělitelně spjat s Moravským zemským muzeem v Brně, kde je dodnes uložena a vystavena jako absolutní skvost sbírek.

Soška byla nalezena v roce 1925 během archeologického výzkumu u Dolních Věstonic na jižní Moravě, v oblasti, která byla v době ledové hustě osídlena lovci mamutů. Tito lidé zde zanechali po sobě ohromující množství artefaktů, ale právě Věstonická Venuše se stala symbolem celé jejich kultury. Figurka je zhotovena z pálené hlíny smíchané s kostěným popelem, což je samo o sobě pozoruhodné, protože dokazuje, že lidé doby ledové ovládali techniku výpalu keramiky tisíce let dříve, než se dosud předpokládalo. Rozměry sošky jsou skromné – měří pouhých jedenáct a půl centimetru – přesto v sobě nese nesmírnou symbolickou i historickou hodnotu.

Moravské zemské muzeum se o tento unikátní artefakt stará s maximální péčí a odborností. Věstonická Venuše je uchovávána v přísně kontrolovaných podmínkách, které zabraňují jakémukoli poškození tohoto křehkého předmětu. Muzeum v Moravském zemském představuje jedno z nejstarších a nejvýznamnějších muzeí v České republice vůbec, přičemž jeho sbírky zahrnují stovky tisíc předmětů z nejrůznějších oblastí přírodních věd, historie a archeologie. Právě zde, v srdci Brna, nachází Věstonická Venuše svůj domov a každoročně ji přijdou obdivovat tisíce návštěvníků z celého světa.

Výzkumy, které v průběhu desetiletí prováděli odborníci z Moravského zemského muzea i ze zahraničních institucí, postupně odhalily mnoho fascinujících detailů o původu a vzniku sošky. Analýzy prokázaly, že figurka pochází z období gravettienu, tedy kultury, která na Moravě vzkvétala přibližně před 27 000 až 25 000 lety. Tito lidé byli zdatnými lovci, kteří se pohybovali po rozsáhlých územích a udržovali kontakty s dalekými oblastmi. Věstonická Venuše tak není jen uměleckým dílem, ale také svědectvím o složité společnosti, která dokázala vytvářet předměty s patrně rituálním nebo symbolickým významem.

Zajímavostí, která přitahuje pozornost odborníků i laiků, je skutečnost, že na povrchu sošky byl nalezen otisk prstu dítěte, které se pravděpodobně dotklo figurky ještě před jejím výpalem. Tento detail dodává celému nálezu neobyčejně lidský rozměr a spojuje nás přes propast tisíciletí s konkrétním okamžikem v životě pravěkých lidí. Právě takové momenty dělají z návštěvy Moravského zemského muzea nezapomenutelný zážitek, při němž se abstraktní pojmy jako pravěk a doba ledová náhle stávají hmatatelnou realitou.

Muzeum v Moravském zemském dlouhodobě usiluje o to, aby byl tento výjimečný artefakt přístupný co nejširší veřejnosti a zároveň maximálně chráněn. Z tohoto důvodu je v některých případech vystavena věrná replika sošky, zatímco originál je uchováván za přísných bezpečnostních podmínek. Tento přístup odráží odpovědnost, kterou muzeum cítí vůči budoucím generacím, pro něž musí být Věstonická Venuše zachována v co nejlepším stavu.

Stáří přesahující 25 000 let činí z Věstonické Venuše předmět naprosto mimořádného vědeckého i kulturního významu. Je připomínkou toho, že touha člověka tvořit a vyjadřovat se umělecky je stará jako lidstvo samo, a že Morava hrála v dávné historii Evropy zcela výjimečnou roli. Moravské zemské muzeum si je tohoto dědictví plně vědomo a s náležitou vážností se stará o to, aby odkaz pravěkých obyvatel naší země nezapadl v zapomnění.

Muzeum zahrnuje přírodovědné i historické expozice

Moravské zemské muzeum patří mezi nejstarší a největší muzejní instituce ve střední Evropě, přičemž jeho sbírky jsou skutečně mimořádné svým rozsahem i hloubkou záběru. Návštěvníci, kteří do tohoto muzea zavítají, mohou počítat s tím, že stráví pod jeho střechou mnohem více času, než původně plánovali, protože expozice jsou natolik bohaté a podnětné, že je prakticky nemožné projít vším najednou bez pocitu, že člověk přichází o něco důležitého.

Přírodovědné expozice tvoří jeden ze základních pilířů celé instituce a jejich kvalita je srovnatelná s předními evropskými muzei. Geologická část nabízí fascinující pohled do hlubin zemské historie, kdy návštěvníci mohou obdivovat minerály, horniny a zkameněliny, které dokumentují vývoj naší planety v průběhu stovek milionů let. Zvláštní pozornost si zaslouží paleontologická sbírka, která je jednou z nejrozsáhlejších v celé zemi. Fosílie různých živočichů a rostlin, které obývaly území dnešní Moravy v dávných geologických epochách, jsou vystaveny způsobem, jenž umožňuje laické veřejnosti pochopit složité procesy evoluce a proměn přírody.

Botanická a zoologická část přírodovědných expozic není o nic méně zajímavá. Sbírky hmyzu, ptáků, savců a dalších živočichů jsou uspořádány s vědeckou přesností, ale zároveň přístupnou formou, takže se v nich dokáže orientovat i návštěvník bez hlubšího odborného vzdělání. Herbářové sbírky obsahují tisíce položek dokumentujících rostlinstvo střední Evropy a jsou cenným vědeckým pramenem pro odborníky z celého světa.

Historické expozice pak otevírají zcela jiný svět, svět lidských příběhů, kultur a civilizací, které se na Moravě střídaly po tisíciletí. Pravěká část expozice je považována za jednu z nejpozoruhodnějších v celé střední Evropě, a to zejména díky unikátním nálezům z lokality Dolní Věstonice a okolí. Věstonická venuše, jedna z nejstarších keramických figurín na světě, je symbolem celé instituce a přitahuje pozornost badatelů i turistů ze všech koutů světa. Tento drobný předmět, starý přibližně 29 000 let, v sobě nese nevyčíslitelnou hodnotu historickou, vědeckou i kulturní.

Středověká a novověká část historických expozic dokumentuje proměny moravské společnosti, kultury a každodenního života v průběhu staletí. Řemeslné výrobky, umělecká díla, zbraně, oděvy a předměty každodenní potřeby vyprávějí příběhy o lidech, kteří žili na tomto území před námi, o jejich radostech i strastech, o jejich vynalézavosti a tvůrčím duchu. Numizmatická sbírka patří k nejbohatším v republice a obsahuje tisíce mincí a medailí dokumentujících hospodářské a politické dějiny regionu.

Muzeum v Moravském zemském muzeu tak představuje skutečnou pokladnici poznání, kde se přírodní vědy a humanitní disciplíny prolínají a vzájemně doplňují způsobem, který je pro takto velké instituce typický, ale zároveň zde proveden s mimořádnou péčí a odborností. Každá návštěva přináší nové objevy a nové pohledy na svět, který nás obklopuje i na ten, který tu byl dávno před námi.

Budova Dietrichsteinského paláce je jeho sídlem

Moravské zemské muzeum sídlí v jedné z nejpozoruhodnějších budov Brna, v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu. Tato monumentální barokní stavba, která dominuje jednomu z nejživějších náměstí moravské metropole, se stala domovem této prestižní instituce již před mnoha desetiletími a dnes je s muzeem neoddělitelně spjata. Palác sám o sobě je svědkem bohaté historie, která sahá hluboko do minulosti, a jeho zdi pamatují nesčetné události, jež formovaly podobu Moravy i celé střední Evropy.

Dietrichsteinský palác byl postaven v první polovině 18. století a jeho architektura nese všechny znaky vrcholného baroka. Mohutná fasáda, reprezentativní vstupní portál a prostorné interiéry vytvářejí důstojné prostředí pro sbírky, které Moravské zemské muzeum po generace shromažďovalo. Budova prošla v průběhu staletí řadou přestaveb a úprav, přičemž si však zachovala svůj výjimečný charakter a architektonickou hodnotu, díky níž je dnes považována za jednu z nejvýznamnějších historických staveb Brna.

Návštěvníci, kteří vstoupí do paláce, jsou okamžitě uchváceni atmosférou místa, kde se minulost prolíná s přítomností. Muzeum v Moravském zemském muzeu představuje rozsáhlé sbírky zahrnující prehistorické nálezy, přírodovědné exponáty, etnografické předměty i umělecká díla, která dohromady tvoří unikátní obraz vývoje Moravy od nejstarších dob až po současnost. Právě budova Dietrichsteinského paláce poskytuje těmto sbírkám ideální zázemí, neboť svou velikostí a dispozicí umožňuje jejich systematické a přehledné uspořádání.

Zelný trh, na němž palác stojí, je jedním z nejstarších trhů v Brně a jeho historie sahá do středověku. Toto místo bylo odjakživa centrem obchodního a společenského života města, a tak není divu, že právě zde vyrostla jedna z nejreprezentativnějších šlechtických rezidencí. Dietrichsteinové, jedna z nejvlivnějších moravských šlechtických rodin, nechali palác vybudovat jako symbol svého postavení a moci, a budova tento záměr beze zbytku naplňuje dodnes.

Přestože původní funkce paláce jako šlechtického sídla dávno pominula, získala budova nové, neméně důstojné poslání. Moravské zemské muzeum, které je jedním z nejstarších a největších muzeí v České republice, zde nalezlo domov, který svým významem plně odpovídá hodnotě sbírek, jež jsou zde uchovávány. Instituce byla založena již v roce 1817 a od té doby se nepřetržitě rozvíjí, rozšiřuje své sbírky a zkvalitňuje způsob jejich prezentace veřejnosti.

Interiéry paláce jsou přizpůsobeny muzejním potřebám, přičemž historické prvky výzdoby jsou pečlivě zachovány a tvoří nedílnou součást výstavního prostoru. Návštěvník tak při prohlídce sbírek zároveň vnímá krásu samotné budovy, její štukatury, malby a architektonické detaily, které jsou samy o sobě hodnotným historickým svědectvím. Toto propojení muzejní expozice s historickým prostředím je jednou z největších předností Moravského zemského muzea a přitahuje každoročně tisíce návštěvníků z celé republiky i ze zahraničí.

Péče o budovu Dietrichsteinského paláce je náročným a nikdy nekončícím úkolem, který vyžaduje nemalé finanční prostředky a odborné znalosti. Restaurátoři a památkáři pravidelně pracují na udržování a obnově historických prvků, aby zachovali autenticitu stavby pro budoucí generace. Muzeum si je plně vědomo odpovědnosti, která z vlastnictví tak cenné historické budovy vyplývá, a přistupuje k ní s náležitou vážností a odborností.

V kontextu celkového rozvoje Moravského zemského muzea hraje budova Dietrichsteinského paláce klíčovou roli. Je nejen fyzickým sídlem instituce, ale také jejím symbolem a vizitkou, která návštěvníkům ještě před vstupem do expozic napovídá, jaký zážitek je uvnitř čeká. Palác a muzeum jsou dnes neoddělitelně spjaty a společně tvoří jeden z nejvýznamnějších kulturních a vědeckých komplexů na Moravě, jehož hodnota přesahuje regionální hranice a zasahuje do celoevropského kulturního dědictví.

Spravuje také Anthropos Institut s prehistorií

Moravské zemské muzeum patří mezi nejvýznamnější kulturní instituce na území České republiky a jeho záběr je skutečně mimořádně široký. Kromě hlavních expozic soustředěných v Dietrichsteinském paláci a dalších budovách v centru Brna spravuje tato instituce také několik specializovaných pracovišť, která se věnují konkrétním oblastem lidského poznání. Jedním z nejpozoruhodnějších je bezesporu Anthropos Institut, jenž se zaměřuje na prehistorii a dějiny člověka v nejstarších epochách. Toto pracoviště představuje svébytnou součást celého muzejního komplexu a jeho existence dává Moravskému zemskému muzeu zcela jedinečný charakter v rámci středoevropského muzejnictví.

Anthropos Institut nese jméno, které odkazuje přímo k člověku samému, k jeho původu a vývoji. Expozice, jež jsou zde k vidění, přibližují návštěvníkům fascinující svět pravěku, dobu, kdy první lidé osidlovali evropský kontinent a zanechávali po sobě stopy, které archeologové a antropologové postupně odkrývají dodnes. Moravská krajina byla přitom jedním z klíčových území, kde se odehrávaly zásadní kapitoly prehistorického vývoje člověka, a právě proto má Anthropos Institut v Brně tak silné opodstatnění.

Mezi nejvýznamnější exponáty, které jsou s tímto pracovištěm spojeny, patří nálezy pocházející z lokality Dolní Věstonice a Pavlova, tedy míst, která jsou celosvětově proslulá jako doklady přítomnosti lovců mamutů na Moravě před desítkami tisíc let. Slavná Věstonická Venuše, jedna z nejstarších figurálních plastik na světě, je přímo spojena s vědeckým a prezentačním zázemím, které Moravské zemské muzeum a jeho Anthropos Institut poskytují. Tento drobný artefakt z vypálené hlíny se stal symbolem nejen moravské prehistorie, ale i světového kulturního dědictví.

Návštěvníci Anthropos Institutu se mohou setkat s rekonstrukcemi pravěkých obydlí, s modely mamutů a dalších zvířat, která obývala Moravu v době ledové, ale také s vědeckými poznatky o způsobu života tehdejších lidí, jejich loveckých strategiích, způsobech zpracování potravy i o jejich duchovním světě. Muzeum v Moravském zemském kontextu tak plní nezastupitelnou vzdělávací funkci, která přesahuje pouhé vystavování předmětů a stává se místem živého setkání s minulostí.

Odborní pracovníci Anthropos Institutu se přitom nevěnují pouze kurátorské a prezentační práci. Jsou aktivně zapojeni do terénního výzkumu, spolupracují s domácími i zahraničními vědeckými institucemi a přispívají k mezinárodní diskusi o prehistorickém osídlení střední Evropy. Výsledky jejich práce jsou publikovány v odborných časopisech a prezentovány na konferencích po celém světě, což potvrzuje, že Moravské zemské muzeum není jen depozitářem starých věcí, ale živou vědeckou institucí.

Propojení muzejní prezentace s aktivním vědeckým výzkumem je jednou z největších předností, které Anthropos Institut nabízí. Expozice jsou průběžně aktualizovány na základě nových nálezů a poznatků, takže návštěvník, který přijde do muzea po několika letech, může objevit nové informace a nové pohledy na dávnou minulost. Tato dynamičnost je v muzejním světě poměrně vzácná a Moravské zemské muzeum si ji právem považuje za jeden ze svých charakteristických rysů.

Anthropos Institut sídlí v budově, která je sama o sobě architektonicky zajímavá a která svým umístěním v Brně nabízí dobrou dostupnost pro školy, rodiny s dětmi i odbornou veřejnost. Každoročně jej navštíví tisíce lidí z celé republiky i ze zahraničí, přičemž velkou část návštěvníků tvoří školní skupiny, pro které jsou připraveny speciální vzdělávací programy. Tyto programy umožňují dětem a mladým lidem prožít prehistorii nikoli jako suchou látku z učebnic, ale jako dobrodružné setkání s dávnými předky a s krajinou, která je obklopovala.

Celkově lze říci, že správa Anthropos Institutu ze strany Moravského zemského muzea představuje jeden z nejdůležitějších příspěvků této instituce k české i evropské kultuře a vědě. Bez tohoto pracoviště by byl obraz prehistorické Moravy ve veřejném povědomí podstatně chudší a mnohé z klíčových nálezů by postrádaly odborné zázemí, které jim umožňuje být správně interpretovány a prezentovány budoucím generacím.

Pravidelně pořádá výstavy a vzdělávací programy

Moravské zemské muzeum patří mezi nejvýznamnější kulturní instituce na Moravě a jeho bohatá programová nabídka to každoročně potvrzuje. Tato instituce, která má za sebou více než dvě stě let existence, se nikdy nespokojila s pouhým shromažďováním a uchováváním sbírek. Naopak, vždy kladla velký důraz na to, aby se tyto sbírky dostaly k co nejširšímu okruhu návštěvníků, a to prostřednictvím pravidelně pořádaných výstav, vzdělávacích programů a nejrůznějších kulturních akcí, které oslovují jak odbornou veřejnost, tak i rodiny s dětmi nebo školní skupiny.

Výstavní činnost muzea je skutečně rozsáhlá. Každý rok přináší celou řadu nových expozic, které se věnují nejrůznějším tématům – od pravěku přes středověk až po moderní dějiny Moravy. Návštěvníci mohou obdivovat unikátní archeologické nálezy, přírodovědné sbírky, etnografické exponáty nebo vzácné historické dokumenty, které by jinak zůstaly ukryty v depozitářích a byly by přístupné jen úzkému okruhu odborníků. Muzeum v Moravském zemském tak plní nezastupitelnou roli zprostředkovatele mezi minulostí a přítomností, mezi vědou a každodenním životem běžného člověka.

Vzdělávací programy, které muzeum nabízí, jsou přizpůsobeny různým věkovým skupinám. Děti ze základních škol mohou navštěvovat interaktivní dílny, kde si mohou samy vyzkoušet, jaké to bylo žít v pravěku, jak se zpracovávala keramika nebo jak fungovala středověká řemesla. Starší žáci a studenti středních škol mají naopak možnost absolvovat odborné přednášky a semináře, které jsou vedeny zkušenými kurátory a vědci. Tito odborníci dokáží látku podat poutavě a srozumitelně, takže i zdánlivě složitá témata se stávají přístupnými a zajímavými.

Muzeum pravidelně spolupracuje s brněnskými i mimobrnenskými školami a vzdělávacími institucemi. Tato spolupráce přináší ovoce v podobě speciálně připravených výukových programů, které jsou navázány na školní osnovy a pomáhají učitelům obohatit výuku o praktické a zážitkové prvky. Žáci tak nejsou jen pasivními příjemci informací, ale aktivně se zapojují do procesu poznávání a objevování.

Vedle školních programů pořádá Moravské zemské muzeum také akce pro širokou veřejnost. Oblíbené jsou například tematické víkendy, komentované prohlídky nebo přednáškové cykly, které se věnují aktuálním výzkumným tématům nebo připomínají významná historická výročí. Tyto akce jsou zpravidla velmi dobře navštíveny, protože muzeum dokáže nabídnout něco, co jinde jen tak nenajdete – přímý kontakt s autentickými předměty a odborníky, kteří jim rozumí do hloubky.

Zvláštní pozornost si zaslouží také výstavy věnované přírodní historii Moravy. Muzeum disponuje jedněmi z nejrozsáhlejších přírodovědných sbírek v České republice a pravidelně je prezentuje formou atraktivních expozic, které dokáží zaujmout i ty, kteří přírodní vědy příliš nesledují. Geologické vzorky, preparáty živočichů nebo botanické sbírky jsou prezentovány způsobem, který je moderní, přehledný a vizuálně přitažlivý.

Nelze opomenout ani skutečnost, že Moravské zemské muzeum se aktivně zapojuje do mezinárodní spolupráce. Výstavy, které muzeum připravuje, nezřídka cestují do zahraničí, a naopak – do Brna přicházejí výstavy z prestižních evropských institucí. Tato výměna obohacuje nejen samotné muzeum, ale přináší nové impulzy a pohledy i jeho návštěvníkům.

Celkově vzato, programová nabídka Muzea v Moravském zemském je natolik pestrá a promyšlená, že dokáže uspokojit zvídavost prakticky každého. Ať už přijdete jako školák na exkurzi, jako rodič s malými dětmi, nebo jako dospělý zájemce o historii a vědu, vždy tu najdete něco, co vás zaujme a obohatí.

Digitalizuje sbírky pro širší veřejný přístup

Moravské zemské muzeum patří mezi nejstarší a největší muzejní instituce ve střední Evropě, a právě proto se v posledních letech stalo jedním z průkopníků systematické digitalizace svých rozsáhlých sbírek. Tento proces není jen technickou záležitostí – jde o zásadní kulturní a společenský počin, který umožňuje milionům lidí po celém světě přistupovat k pokladům moravské historie, vědy a umění, aniž by museli fyzicky navštívit budovy muzea v Brně.

Digitalizace sbírek Moravského zemského muzea probíhá v několika fázích a zahrnuje desítky tisíc předmětů, od archeologických nálezů přes přírodovědné exponáty až po historické dokumenty a umělecká díla. Odborní pracovníci muzea věnují tomuto procesu obrovské množství času a energie, protože každý předmět musí být nejprve pečlivě zdokumentován, změřen, popsán a teprve poté digitálně zachycen pomocí specializované fotografické techniky nebo 3D skenování. Výsledkem jsou vysoce kvalitní digitální záznamy, které věrně zachycují každý detail originálu.

Muzeum v Moravském zemském muzeu disponuje sbírkami, jejichž rozsah je skutečně ohromující. Jde o stovky tisíc předmětů, které by bylo fyzicky nemožné vystavit všechny najednou. Právě digitalizace otevírá cestu k tomu, aby se s těmito předměty mohli seznámit nejen odborníci a badatelé, ale i běžní návštěvníci, studenti, učitelé nebo prostě zvídaví lidé z celého světa. Online databáze, do nichž jsou digitalizované záznamy průběžně vkládány, se stávají živými encyklopediemi moravské kultury a přírodního dědictví.

Jednou z klíčových oblastí, kde digitalizace přináší mimořádné výsledky, je zpřístupnění paleontologických a geologických sbírek, které patří k absolutní světové špičce. Nálezy z moravských lokalit, jež by jinak zůstaly uloženy v depozitářích a dostupné pouze úzkému okruhu specialistů, jsou nyní prostřednictvím digitálních platforem k dispozici vědcům z různých koutů světa. Ti mohou studovat detaily zkamenělin nebo minerálů, aniž by museli podnikat nákladné cesty do Brna. Tato mezinárodní spolupráce přináší nové vědecké poznatky a posiluje renomé muzea jako světového vědeckého centra.

Stejně důležitou roli hraje digitalizace v oblasti etnografických a historických sbírek. Moravské zemské muzeum uchovává jedinečné doklady o životě obyvatel Moravy v průběhu staletí – tradiční lidové oděvy, nástroje, keramiku, šperky i písemné dokumenty. Mnohé z těchto předmětů jsou natolik křehké, že jejich fyzická manipulace je omezena na minimum. Digitalizace jim tak dává nový život – zachovává jejich podobu pro budoucí generace a zároveň je zpřístupňuje v podobě, která nevyžaduje přímý kontakt s originálem.

Pracovníci muzea zdůrazňují, že digitalizace není samoúčelná. Každý digitalizovaný předmět je doprovázen podrobným popisem, historickým kontextem a odborným komentářem, který návštěvníkovi online databáze pomáhá pochopit jeho význam a hodnotu. Tím se digitální sbírky stávají nejen archivem, ale skutečným vzdělávacím nástrojem. Školy a vzdělávací instituce po celé České republice již tyto zdroje aktivně využívají ve výuce dějepisu, přírodopisu nebo výtvarné výchovy.

Technologický pokrok přináší do digitalizačního procesu stále nové možnosti. Trojrozměrné skenování umožňuje vytvářet přesné digitální modely předmětů, které si uživatel může na obrazovce otočit ze všech stran, přiblížit si detaily nebo dokonce virtuálně prozkoumat jejich vnitřní strukturu. Tato technologie je zvláště cenná u sochařských děl, archeologických artefaktů nebo paleontologických nálezů, kde prostorová podoba předmětu nese zásadní informaci, kterou plochá fotografie nedokáže plně zachytit.

Moravské zemské muzeum spolupracuje v oblasti digitalizace s řadou českých i zahraničních partnerů, včetně univerzit, vědeckých institucí a kulturních organizací. Tato spolupráce přináší nejen finanční podporu, ale především sdílení odborných znalostí a technologického know-how, které umožňuje neustále zlepšovat kvalitu digitalizovaných záznamů a rozšiřovat jejich dostupnost. Výsledkem je síť propojených databází, v nichž jsou moravské sbírky zastoupeny vedle pokladů jiných evropských institucí.

Důležitým aspektem celého procesu je také dlouhodobá ochrana digitálních dat. Muzeum investuje do bezpečného ukládání digitálních souborů a jejich pravidelného zálohování, aby vzniklé záznamy přežily technologické změny a byly dostupné i za desítky let. Tato péče o digitální dědictví je stejně důležitá jako péče o fyzické originály, protože jedině tak lze zaručit, že práce vložená do digitalizace nepřijde nazmar.

Celý projekt digitalizace sbírek Moravského zemského muzea je tak mnohem víc než jen technický projekt. Je to závazek vůči budoucnosti, vůči vzdělání a vůči všem, kdo mají zájem poznat bohatství moravské kultury a přírody – bez ohledu na to, kde na světě se právě nacházejí.

Moravské zemské muzeum je místem, kde se minulost stává přítomností, kde každý kámen, každý artefakt a každý dokument vypráví příběh národa, který se po staletí formoval na křižovatce kultur a civilizací. Je to chrám poznání, v němž se setkává věda s uměním a tradice s moderním myšlením, a kde každý návštěvník může pocítit hluboké kořeny moravské identity.

Rostislav Havránek

Spolupracuje s mezinárodními vědeckými institucemi

Moravské zemské muzeum patří dlouhodobě k těm institucím, které svou vědeckou práci nesoustřeďují pouze na domácí půdu, ale aktivně rozvíjejí kontakty se zahraničními vědeckými centry, univerzitami a muzejními institucemi po celém světě. Tato mezinárodní spolupráce není pouhou formalitou ani prestižní záležitostí na papíře, ale projevuje se v konkrétních výzkumných projektech, společných publikacích, výměnách odborníků a dlouhodobých partnerstvích, která přinášejí hmatatelné výsledky pro vědu i pro samotné muzeum.

Jedním z nejvýznamnějších aspektů mezinárodní spolupráce je účast muzea na evropských výzkumných projektech financovaných z programů Evropské unie. Díky nim se brněnští vědci pravidelně setkávají se svými kolegy z Německa, Rakouska, Polska, Slovenska, ale i ze vzdálenějších zemí, jako je Velká Británie, Francie nebo Itálie. Společné projekty se dotýkají celé řady oborů, od paleontologie a archeologie přes etnografii až po ochranu a digitalizaci kulturního dědictví. Právě oblast digitalizace sbírek se v posledních letech stala jedním z klíčových témat, v nichž muzeum spolupracuje se zahraničními partnery, protože moderní technologie umožňují sdílet vědecká data způsobem, který byl ještě před dvěma desetiletími zcela nemyslitelný.

Muzeum v Moravském zemském muzeu se může pochlubit i úzkými vazbami na přední evropské přírodovědné instituce. Spolupráce s Přírodovědeckým muzeem ve Vídni nebo s obdobnými institucemi v Berlíně a Londýně umožňuje vzájemné srovnávání sbírkových fondů a společné výzkumy, které by jinak nebylo možné realizovat. Paleontologické nálezy z moravského území jsou tak studovány v mezinárodním kontextu a jejich vědecká hodnota tím výrazně roste. Odborníci z Moravského zemského muzea jezdí na zahraniční stáže a naopak přijímají zahraniční vědce, kteří přijíždějí do Brna studovat jedinečné sbírky, jež nemají v Evropě obdoby.

Zvláštní kapitolu tvoří spolupráce v oblasti archeologie. Moravské zemské muzeum patří k institucím, které se aktivně podílejí na mezinárodních výzkumech věnovaných nejstarším dějinám lidstva na území střední Evropy. Nálezy z lokality Dolní Věstonice a přilehlého okolí jsou předmětem zájmu vědců z celého světa, protože představují mimořádně cenné svědectví o životě lovců a sběračů v době ledové. Muzeum proto udržuje kontakty s výzkumnými pracovišti v USA, Japonsku, Izraeli i v dalších zemích, kde se vědci zabývají studiem pravěkého člověka a jeho kultury.

Mezinárodní spolupráce se projevuje také v oblasti výstavní činnosti. Muzeum pravidelně zapůjčuje exponáty na zahraniční výstavy a naopak přijímá zápůjčky ze zahraničí, čímž obohacuje vlastní výstavní projekty o předměty a dokumenty, které by jinak brněnské publikum nikdy nespatřilo. Tato výměna není jen logistickou záležitostí, ale vyžaduje hlubokou důvěru a odbornou spolupráci mezi institucemi, která se buduje po léta a někdy i po desetiletí.

Vědecké publikace vydávané Moravským zemským muzeem jsou citovány v zahraničních odborných časopisech a jejich autoři se účastní mezinárodních konferencí, kde prezentují výsledky svého výzkumu. Tím se brněnské muzeum dostává do centra globální vědecké diskuse a jeho hlas je slyšet daleko za hranicemi České republiky. Tato skutečnost je důkazem toho, že regionální instituce může mít celosvětový vědecký dosah, pokud se systematicky věnuje budování mezinárodních vztahů a dbá na vysokou kvalitu své vědecké práce.